Jak zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu?
Hlavní stránka » Média » Tisk a internet » Jak zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu?
Dva roky staré přerušení dodávek ruského zemního plynu do celé Evropy přinutilo Evropu i Českou republiku zabývat se opatřeními, která by bezpečnost dodávek zvýšila.
Možností, jak toho docílit, je několik: diverzifikovat zdroje i dopravní cesty plynu, vybudovat terminály na dovoz kapalného plynu a napojit je na síť plynovodů, vybudovat podzemní zásobníky a propojit plynovody jednotlivých zemí tak, aby si mohly v případě přerušení dodávek vypomoci, tak jako to třeba při loňské plynové krizi udělala Česká republika, když otočila tok plynu ze západu na východ a pomohla Slovensku, jež je na rozdíl od nás stoprocentně závislé na ruském plynu.
Nové plynovody na jihu i na severu
Zahájena byla tak například příprava nových plynovodů, které obejdou rizikovou Ukrajinu i Bělorusko – na severu Evropy je to plynovod Nord Stream, jenž má vést ruský plyn po dnu Baltského moře, jehož stavba byla zahájena loni v dubnu. Na podzim byla zahájena i výstavba plynovodu Gazela, který přivede do České republiky plyn ze Severní cesty.
Na jihu si konkurují dva podobné projekty: South Stream, který má v úmyslu postavit ruský Gazprom, a Nabucco, jejž má financovat evropské konsorcium šesti soukromých společností včetně RWE a část i EU. Oba projekty počítají s plynem ze střední Asie, tedy z mimoruských zdrojů, a vést mají přes Turecko a Balkán (viz mapka). Zatím není jasné, který projekt zvítězí, patrně bude ale vybudován jen jeden z těchto plynovodů, přičemž podstatně životaschopněji se v tuto chvíli jeví ruský projekt South Stream. Nabucco totiž především nemá zajištěn zdroj plynu.
Poněkud jiného názoru je však Anita Orbánová, maďarská velvyslankyně
pro energetickou bezpečnost a přední evropská expertka na tuto oblast. Podle
ní by rok 2011 mohl být rokem významného skoku v otázce
zajištění energetické bezpečnosti střední Evropy. „Bude to klíčový
rok pro budoucnost plynovodu Nabucco,“ řekla Hospodářským novinám.
„Doufám, že politické závazky Ázerbájdžánu, Iráku a
Turkmenistánu dodávat do tohoto plynovodu se přemění na konkrétní
dohody“, dodala Orbánová. Předchozí levicový kabinet Ference Gyurcsánye
podporoval stejnou měrou Nabucco i ruský South Stream. Současná
konzervativní vláda podle Orbánové sice podporuje jakékoli snížení
závislosti na jednom dodavateli, ale „jasně dáváme přednost projektům,
které diverzifikují obojí: trasu i zdroje surovin“.
V případě Nabucca se jedná o investici asi osm miliard eur. Hlavní zátěž financování by mělo nést konsorcium šesti soukromých společností včetně RWE a část i EU.
Propojení na Německo, Polsko i na Rakousko
Jednou z dalších cest ke snížení rizika energetické krize, pokud některým z tranzitních potrubí přestane téct zemní plyn, je i propojení různých soustav a větví evropských plynovodů.
Operátor českých plynovodů, společnost NET4GAS, získá z Evropské unie zhruba deset milionů eur na posílení své tuzemské sítě. Tyto finance mají podle zdrojů E15 zvýšit energetickou bezpečnost nejen Česka, ale celé střední Evropy. Díky evropské dotaci bude totiž možné kupříkladu zvýšit kapacitu plynovodů pro zpětný tok strategické suroviny ze západu na východ. NET4GAS hodlá investovat také do modernizace hraničních předávacích stanic.
V České republice se plánuje několik nových propojení české plynovodní soustavy do Německa, Polska a Rakouska. Mělo by to výrazně zvýšit bezpečnost dodávek plynu do ČR. Největším českým plynovodním projektem je plynovod Gazela z Hory Svaté Kateřiny do hraniční předávací stanice Waidhaus, který se začal stavět v říjnu 2010. Ten propojí dvě větve tranzitního plynovodu. Náklady na výstavbu Gazely odhaduje na čtyři sta milionů eur. Plán Gazely počítá s novým německým plynovodem OPAL, jenž bude napojen právě na baltský Nord Stream. Kapacita plynovodní propojky Gazela bude 30 miliard metrů kubických ročně a do provozu by měla být uvedena také v roce 2011.
V oblasti Těšínska připravuje NET4GAS společně s polskou společností Gaz-System 30kilometrový plynovod, který propojí soustavy obou zemí. Primárně je sice určen k zásobování polského trhu, ale projektován je jako obousměrný. Měl by mít kapacitu pěti set milionů metrů kubických ročně a začít fungovat již v roce 2011. Náklady na těšínský plynovod se odhadují na sedm a na břeclavský 80 milionů eur.
NET4GAS také plánuje napojení české sítě na rakouskou stanici v Baumgartenu – jedno z nejdůležitějších obchodních míst v Evropě. Tento 60kilometrový plynovod s názvem LBL by se na českou soustavu měl napojit u Břeclavi. Dokončen by měl být do tří let. A mohl by být přímým pokračováním plynovodu Nabucco či South Stream.
Rozšíření kapacity zásobníků
RWE Transgas získal evropskou dotaci také na rozšíření kapacity zásobníků. Konkurentem v soutěži o zásobníky byly Moravské naftové doly. RWE Transgas obdrží z EU necelou miliardu korun na rozšíření zásobníků. Veškeré finance jsou součástí zvláštního protikrizového balíčku Evropské unie, který byl z velké části zaměřen právě na energetickou a plynárenskou infrastrukturu. Veškeré projekty je podle stanovených pravidel nutné dokončit do konce roku 2011.
Současná kapacita zásobníků plynu RWE Gas Storage je 2321 milionů metrů krychlových (jedná se o zásobníky Dolní Dunajovice, Háje, Štramberk, Lobodice, Třanovice a Tvrdonice), další zásobníky vlastní společnosti MND Gas Storage (180 milionů metrů krychlových) a SPP Bohemia (576 milionů metrů krychlových). RWE Gas Storage také začal své zásobníky rozšiřovat, jejich kapacita se má do roku 2014 zvýšit o cirka 670 milionů metrů krychlových, tedy o 29 procent.
Další možnost: zkapalněný zemní plyn
Velkou důležitost přikládá Evropa nyní zkapalněnému zemnímu plynu. „Ten je velmi důležitý pro diverzifikaci zdrojů, protože tak není stát závislý na jednom zdroji. Je řada států, které mají zkapalňovací závody, a ty přibývají. V Alžírsku, Nigérii a Perském zálivu. Dnes se s kapalným plynem obchoduje na spotové bázi,“ uvádí prezident České plynárenské unie Oldřich Petržílka.
Na vybudování terminálů na zkapalněný plyn v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk a na jejich postupném propojení se dohodli v lednu zástupci zemí Visegrádské čtyřky – Polska, Česka, Slovenska a Maďarska. Projekt má i podporu Evropské unie.
Zdroj ČPU